O skupině KLÍČ

Skupina KLÍČ vznikla počátkem roku 1982 (nejprve jako ryze amatérské hudební uskupení) – a už v druhé polovině 80. let se zařadila mezi autorsky i interpretačně nejvýraznější představitele české folkové hudby, což následně potvrdila i mnoha významnými oceněními (mj. „Cena diváků“ na dvou pražských finále Porty v letech 1986 a 1987, poté i „Cena diváků“ na celostátním finále festivalu „Porta 1988“ a dále pak např. „Autorská Porta 1990“, „Zlatá Porta 1992“, dvě „Zlaté desky“, tituly „FCT album roku“ v letech 1993 a 1995… – podrobnější informace najdete v oddílech „Historie“ a „Ocenění“).

Úspěchy a neustále rostoucí popularita skupiny vedly k tomu, že počátkem 90. let se KLÍČ již plně profesionalizoval a v FCT žánru se stal všeobecně uznávanou – a svým historizujícím hudebním stylem navíc zcela ojedinělou – stálicí.

Již v 2. polovině 80. let vydala firma Supraphon KLÍČi dvě SP desky (a několik dalších písní této kapely zařadila i na různá výběrová LP), ovšem hlavním obdobím, v němž KLÍČ nahrával a vydával svoje profilová alba, byla 90. léta a přelom tisíciletí.

V této době vyprodukoval KLÍČ dlouhou řadu velmi úspěšných alb (CD, LP, MC), z nichž hned první dvě – z let 1993 a 1995 – byla obě oceněna jednak tituly „Zlatá deska“ a současně i tituly „FCT album roku“ a písně skupiny byly již tehdy zařazovány (a dodnes se často objevují) i na nespočetných hudebních samplerech, znějí z rozhlasových a TV stanic a např. i Česká televize natočila v 90. letech s KLÍČem tři samostatné TV recitály atd. atd.

Krátce po příchodu třetího tisíciletí (v prosinci 2002) však skupina KLÍČ ukončila svoje veřejné vystupování (tenkrát s přesvědčením, že je to již napořád) a na dlouhých 10 let se pak zcela odmlčela. Nicméně, její hlavní protagonisté – manželé Pavla a Jaroslav Marianovi – začali od roku 2005 občas koncertně vystupovat jako manželské duo a tak příznivci KLÍČe měli alespoň na těchto jejich koncertech možnost poslechnout si (i když v poněkud komornějším provedení) nej­úspěšnější písně této folkové legendy.

V této době navíc začali manželé Marianovi ve své hudební produkci používat mnohé velmi netradiční historické i soudobé hudební nástroje (které skupina KLÍČ v době její původní existence ještě neměla k dispozici) – např. různé šalmaje, krumhorny, kornamusy, neobvyklé perkuse…, čímž bylo původní aranžmá písní zajímavě obohaceno a získalo tak ještě více historizující charakter.

V roce 2012 ovšem došlo k původně již vlastně vůbec neplánované události – skupina KLÍČ se po desetileté přestávce opět na krátký čas v původní sestavě schází, aby malou sérií vzpomínkových koncertů oslavila svoje krásné a kulaté jubileum, tedy 30. výročí svého založení. A protože toto její výroční turné (které zahrnovalo jedenáct velkých a navíc dlouho předem vyprodaných koncertů) bylo nečekaně a zcela mimořádně úspěšné, rozhodli se muzikanti z KLÍČe, že se přece jen čas od času budou na koncertní pódia vracet. A tak díky tomu mají v současné době příznivci skupiny KLÍČ možnost alespoň občas opět vidět a slyšet tuto úspěšnou kapelu v její plné sedmičlenné sestavě. A v polovině roku 2018 skupina navíc vydala i zcela nové (a mnoho let chystané) autorské písňové album, které nese název „V čase zrání…“

Písně a hudební tvorba skupiny KLÍČ jsou převážně jejími původními autorskými díly – a z valné většiny je tato její tvorba inspirována středověkými či renesančními tématy a melodickými motivy (tento styl je dnes často označován jako renesanční nebo též historizující folk – a hudební odborníci o skupině KLÍČ tvrdí, že právě ona je zakladatelem a hlavním představitelem tohoto hudebního žánru v naší zemi). V tvorbě a aranžích skupiny je však opakovaně možno zaslechnout i zřetelné ovlivnění klasickou hudbou – a občas v ní pak najdeme i moderní folk, šansonově laděné písně, cikánské melodické prvky a hudbu lidovou.

Autorem hudby u většiny „klíčovských“ písní je hudební skladatel, textař a současně i zpěvák a kytarista Jaroslav Marian, hlavním autorem písňových textů (především od poloviny 90. let) je básník, divadelní autor, režisér, dramaturg a scénárista Tomáš Vondrovic. A jednou z nejvýraznějších osobností ve skupině je bezesporu zpěvačka a hráčka na dechové nástroje Pavla Marianová s jejím naprosto ojedinělým a zcela nezaměnitelným – sametově znějícím – altem.

Obnovení příležitostné koncertní činnosti celé sestavy skupiny KLÍČ však předcházelo to, že na jaře roku 2013 vznikla – jakožto reakce na nečekaně velký ohlas již zmíněného výročního turné – ze čtyř původních předních protagonistů KLÍČe i poněkud komornější odnož této kapely, která pod názvem KLÍČ (kvartet) od té doby úspěšně a pravidelně koncertuje po celé České republice (a asi nikoho nepřekvapí, že repertoár tohoto kvarteta tvoří především nejúspěšnější skladby z dílny původní skupiny KLÍČ). 

A od roku 2018 pak začíná skupina KLÍČ kromě kompletní sedmičlenné sestavy (a komornějšího „kvartetu“) občas také vystupovat i v pětičlenném obsazení, čímž vychází vstříc těm pořadatelům, pro které je koncert kompletního KLÍČe obtížně realizovatelný (např. kvůli malé velikosti jejich pódia nebo nebo i z ekonomických důvodů apod.) – pro tyto účely byl výše zmíněný kvartet tvořený manžely Marianovými a Krupičkovými rozšířen o nejmladšího člena „velkého“ KLÍČe – kytaristu a zpěváka Jana Jandu (tato nově vzniklá občasná sestava však již koncertuje pouze pod názvem KLÍČ).

 

Základní pěvecké a nástrojové obsazení skupiny KLÍČ:

V prvním období kapely dominovala instrumentálnímu obsazení skupiny KLÍČ především šestistrunná a dvanáctistrunná kytara a příčná a zobcová flétna – později přibyly další flétny, metalofon, violoncello, hoboj, anglický roh, mnohé rytmické nástroje… To vše pak tvořilo kvalitní hudební základ pro několik velmi výrazných sólových zpěváků a většinou šesti až sedmihlasé – tedy poněkud netradičně aranžované – sborové party.

Při současných koncertech kompletní sestavy KLÍČe byly hoboj a anglický roh nahrazeny historickými renesančními dechovými nástroji (šalmaje, krumhorny…), k nim přibyly i méně běžné zobcové flétny  (diskantová, tenorová a basová) – a navíc i mnohé nepříliš známé (často exotické) perkuse.

< Nahoru >